Kategórie
Civilizácie Duchovné

Štyri pohľady na svet…

imagesGautama Buddha učil, že existují  čtyři základní hlediska,  kterými můžeme nahlížet na svět. To samé učení bylo  prezentováno ve  2. století Nagarjunou v Indii a také ve 13.  století Dógenem Zenjim v Japonsku. Na prvních dvou je  založena západní civilizace, zbylé dvě jsou specifické pouze  pro buddhismus. První hledisko je založeno na myšlení a je  obvykle známo jako idealismus. Zahrnuje subjektivní postoj  a tak i většinu oborů filosofie. Druhý pohled je založen na  hmotě a je obvykle nazýván materialismem. Zahrnuje  všechny vědní obory a je objektivním, materiálním pohledem  na svět. Třetí hledisko je pro buddhismus charakteristické a je  založeno na  činnosti. Hledisko  činnosti se rozvinulo na  základě faktu, že když plně jednáme v přítomném okamžiku,  jsme  částí „nedělitelné jednoty“, kterou nazýváme realita  či  Dharma. Ve stavu jednání nevytváříme abstrakce toho, co se zjevuje před námi, ale prostě jednáme v nedělitelné jednotě přítomného okamžiku.  Čtvrté hledisko není vlastně  vůbec  hledisko jako takové, ale týká se samotného zážitku žití v  reálném světě. Tak jako Kosmos obsahuje všechny věci a  jevy, tak život v reálném světě obsahuje všechna hlediska.

Filozofie činnosti

Nám všem jsou jistě dobře známé idealistické a  materialistické pohledy na svět a filozofie, které se z nich  vyvinuly. Ale filozofie založená na prosté činnosti potřebuje  nějaké vysvětlení, neboť tvoří jádro buddhistické filozofie.

Abychom pochopili pojetí teorie přítomnosti a abychom  pochopili jak pracuje  čas a potažmo celá naše existence,  musíme si představit, že žijeme v nekonečném  řetězci  jednotlivých okamžiků.

Ty si můžeme představit jako  jednotlivá políčka dlouhého filmu. Každý okamžik je úplný  sám o sobě. My ale vždy přemýšlíme o bytí tady a teď ve  spojení s minulostí respektive budoucností, protože to je  jediný způsob jak o tom můžeme přemýšlet. Ve skutečnosti je  každý okamžik vázán minulostí, přesto ale vždy existuje sám  o sobě – je svobodný. Pokud o tom přemýšlíme, zní to jako  neřešitelný paradox. Ale toto je skutečná realita, ve které  žijeme okamžik za okamžikem. V tom se utvrzujeme v našem  vlastním bytí a hlavně v zazenu.

Jednání v přítomném okamžiku je naprosto svobodné.

To  je filozofie  činnosti, filozofie přítomnosti. Jednat plně v přítomném okamžiku znamená odhodit idealistické  smýšlení a materialistické vnímaní.  Tato svoboda právě probíhajícího okamžiku nám dává  možnost volby: jednat správně nebo jednat špatně. Tento  výběr ale není výsledkem intelektuálního přemýšlení – jde o  volbu v okamžiku našeho jednání tzn. volbu, kterou vlastně děláme naším jednáním jako takovým. Mistr Dógen  v Shóbogenzo píše:  „Ačkoliv je obsaženo mnoho  druhů dobra v  dobru jako takovém (v konceptu dobra), nikdy nikde neexistovalo  dobro, které by bylo nejprve uskutečněno a pak  čekalo na někoho,  kdo by jej udělal“.

Filozofie  činnosti ukazuje na střední cestu mezi příliš  sebevědomým optimismem idealisty a determinujícím  pesimismem materialisty. V okamžiku činnosti/jednání jsme  všichni svázáni, ale zároveň svobodní.

Učení Gudó Nishijimy Roshiho

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Google photo

Na komentovanie používate váš Google účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.