img.phpCo je zrozeno ze života, má jej navždy. Láska nezná odloučení. Ve všech podobách Cesty tě provází. Provází i ty které nepovažuješ za hodné být jejími syny. Neboť zná, co ty neznáš a svou ruku záchrany podává do temnot. Matka nepřestane čekat návrat svých dětí. Obklopuje je nevědomost a z ní všechna pýcha, nenávist a lež. Neopustí je, ale hlídá jejich nejisté kroky ve všech pouštích země. Nikdo nezahyne, neboť plamen Života je v každém Srdci.     

Dobrý pastýř se obětuje za každou zatoulanou ovečku. A přece nikdo nevejde do Království, dokud nezaplatí do haléře. Můj dům je Královstvím Svobody. Neuvidí jej ti, kdo mají pouta na rukách. Do chrámu Lásky nevejde, kdo nemiluje. Vždyť tento chrám buduje Cesta v Srdci člověka a sedmého dne ji dokončí. Kdo může bydlet v nedostaveném domě? Syn Boha se proto vrací na Cestu, aby sbíral poklady pro jeho dokončení. Vrací se do světů, v nichž zaplatí své dluhy a shodí pouta. Čekám své dítě. Místo u mne má již dnes připraveno.

Láska dává ze sebe. Sama je svou plností, nic nežádá zpět. A přece dlužník nemůže vejít do jejího domu.Není vyhnán, jen džbán poznává svůj smysl z něhož se zrodil a přeje si vyrůst z hlíny, aby jej naplnila všechna voda Života. Víno proměněné v krev, oběť kříže, která je trpká a opájí radostí zároveň, neboť je Láskou.

Já jsem voda a krev a ty jsi džbánem. Jednoho dne povstane z hlíny džbán hluboký jako Život a splynou v objetí neboť jen v sobě mají domov.  Cesta má svůj běh a svá zastavení. Na sklonku dne odloží člověk své hmotné tělo a nechá se obejmout Světlem Pravdy. Bude odkryto, co přikrývala tma a poutník najde své omyly. Skrze paprsky Lásky pozná i svou Svobodu návratu. Neboť co se v nevědomosti zrcadlí jako trest, je ve skutečnosti dar Svobody. Kdo viděl bezpráví, najde spravedlnost.  Ve mě jsou oči slepé. Duše je však svící ze Světla. Na konci dne oči těla zemřou a oči Srdce spatří prožitý lidský život ve Světle Pravdy.

503431Pýcha minulého člověka je trnovou korunou na čele Lásky. Tma je křížem, s nímž Láska vystupuje na Golgotu. Pro tuto Cestu Světla, která je nejvyšší Svobodou, se duše vrací na zem.U bran Pravdy není vyhnaných, nepřijatých. Trpí-li Láska, nikdo nevejde do jejího domu. Láska je křižována, dokud Světlo nevejde do Světla. Svoboda Cesty vede duši zpět na zem.Ne za trest putuje pouští světa, ne z moudrosti Boží, ale ze své vlastní moudrosti, která vyrůstá z Pravdy a do ní se vrací.

Tato Pravda nemůže být darována, ale je naplněna Cestou návratu.  Já jsem Cesta. Ve mně je tvůj Život a já jsem Životem. Jsem darem Světla, neznám soud, neboť není spravedlivých trestů. Je jen Cesta, poznání rodící se ze tmy a nevědomosti. Slepý trestá slepé za to, že sešli z cesty, ale sám Cestu nevidí. Před tváří Lásky není pouto viny, ale volnost. Je Svobodou duše platit své dluhy a uzdravit bolest Lásky na všech, kterým je způsobila temnota nitra.

Poznej, že je jediné nitro, Srdce Života. Odhal poznání toho, že nejsou tvé ani cizí dluhy, ale dokud bude na zemi stín nelásky, je čas splácení a Cesty.  Kdo zaplatil své dluhy a došel do cíle, znovu se vydává na Cestu. V podobě pramene uprostřed pouští vyvěrá pro žíznící. A dokud jediné z dětí bude ztracené v tmách, prochází pro něj znovu jeho Cestu a spolu s ním nese kříž.

Splácejte si své dluhy Láskou. Jiné peníze přede mnou neobstojí. Vy jste stavebními kameny Království. Koho nemilujete, tomu jste dlužni.
A kdo miluje, neopustí slabého, dokud také on nevstoupí do Života.   Nemilujete, dokud nechápete. Proto ten, který odsuzuje jednoho z nejmenších, stane se nejmenším, aby pochopil velikost v této malosti
a našel Pravdu nitra.

Zákon zaplacení je Cesta k Moudrosti Srdce. Nezískáte ji rozumem, ale prožitím.V Království všechny květy vyrůstají z jednoho kořene. Jen tak se spravedlivě rozdělí, neboť jsou Jedno. Cílem Cesty je pochopení Srdcem, že všechno má jedny kořeny. Každý z vás je kamenem Království a dokud jediný kámen chybí, nikdo nevejde pod jeho střechu.

Nejvyšší radostí vody je tišit žízeň a nejvyšší radostí čistých je stát se darem. Kdo však neprožije vodu, nepochopí tuto radost. Očistíš-li se, jsi Láska. Nevejdeš proto do radosti,nevejde-li vesmír s tebou. To je velikost návratu. To je Jednost, Láska a Svoboda.  Jednost Lásky dává, i když nedluží. Nerozděluje na moje a tvé, ale je sebou ve všech. Kdo vešel do mne a prohlédl, vrací se ke slepým, aby je doprovodil.

Rozdávejte Lásku. Máte jí dost na rozdávání, málo na to, abyste ji zamkli ve svém Srdci. Lásky přibývá, je-li rozdávána.Pán domu odchází a svěřuje služebníkům své jmění, aby s ním hospodařili. Tak od každého z vás odchází Pán, když se vracíte na zem. A přece Světlo zůstává blízko, i když oči uvnitř ho nevidí. Prvnímu Pán svěří pět hřiven, druhému dvě a poslednímu jednu. Hřivny jsou Láska. Všichni jí máte v Srdci stejně, neboť Pán, který ji svěřuje, je jeden, ale jen tolik jí dáváte světu, jak daleko jste na své Cestě.

Světlo je ve vás. Cesta je jeho otvírání, jen tolik Světla skutečně máš, kolik je otevřeno. A tolik ti svěřuje Otec.Jste jako hledači zlata. Ten, který vyšel na Cestu hledání dnes, má méně než druhý, který otvírá dveře cíle.Kdo u Pána slouží nejdéle, má svěřeno nejvíce z jeho bohatství. A přece všichni mají stejně skrze toho, který svěřuje.Ti, kteří Lásku rozdají, získají více než darovali a ještě jim Otec přidá. Nebuď tím, kdo svou hřivnu zakopal, ale rozsej poklad beze zbytku. Nezapomeň. Nedarovat znamená dlužit. A kdo nevylévá Lásku ze Srdce, do toho ani Láska Otce nemůže vtékat.

Jednoho dne odložíš hmotné tělo a přijdeš před Pána. Tomu, který své málo nezasel a nic nesklidil, tomu bude všechno odňato, aby se osvobodil od strachu darovat a příštího dne se stal dobrým hospodářem Pánova domu.  Dávej Lásku, i když máš jen jednu hřivnu a zdá se ti, že není z čeho rozdávat. Komu dnes nedáš Lásku, tomu zítra budeš splácet. Dlužník nemůže do Království, ale bloudí v tmách. Řekne: „Pane, mám jen jednu hřivnu, je to příliš málo, abych mohl hospodařit.“ Já však odpovím: Já jsem hospodář a víš-li, že pracuješ pro mne, ze mne máš sílu rozmnožit málo v mnoho.

Jsem Světlo a svěřuji ti Světlo, tobě nenáleží jeho osud, ale mně. Mou sílu máš ve svém Srdci. Její otevření je Modlitba. Vyšli své Světlo do světa skrze mne. Modlitba je rozdávání Světla ze Světla, jemuž náleží všechna moc a síla stvoření, Cesty i cíle. Je to vyslání tvého paprsku slunci, by jím slunce zahřálo svět. Neskrývej proto svou hřivnu.  Kdo jedná v Pravdě, byť by měl jen jediný peníz Lásky, jedná v jejím jménu. Kdo nesoudí sám sebe za svou chudobu, nemá kým být souzen.

Nevidím hranice. Všichni mají v mých očích stejně. Pouze ti, kteří jdou po Cestě, rozlišují kdo je dál a kdo blíž.Jednoho vidí za sebou a jiného před sebou. Já jsem však Cesta a všichni jsou ode mne stejně daleko. Kéž se povznesete nad to, že se vidíte jako chudí a podíváte se na Cestu mýma očima, očima Lásky. Vždyť nikdo není bohatý ani chudý, ale vše patří Pánu a skrze něj má každý, co má.

Tvoříte hranice, kterými se svazujete. Všechna ohraničení jsou nesvobodou. Počítáte peníze i Lásku, počítáte životy a dny. Každé počítání je zdí, každá rozdílnost klamem a poutem. Přede mnou je stejným ten, který počítá peníze, jako ten, který měří hloubku svého poznání. Neměř hladinu své Lásky. Kdo měří, počítá se mezi bohaté nebo chudé. Pravdu však nevidí.  Zraní-li tě někdo, pamatuj, že je to tvá tma, která se vrací v podobě bolesti, abys nad ní zvítězil. Uvěř, že již nyní jsi vítězem v síle mého Světla, v němž není zraňovaných ani těch, kteří zraňují. Pouze Láska nemůže být zraněna a jen Pravda se nebojí lži.

Někdo říká, že je jen jeden život, jiný, že je jich čtrnáct, další, že životů je mnoho. U mne se dny nepočítají. Nejsou životy, je Život. Cesta je v čase a čas ve hmotě. Běh se střídá s odpočinutím. Plynutí je v čase, odpočinutí bez času. Když se tvé nohy unaví, vejdeš ke mně. Starý oděv odložíš, ze mne vezmeš sílu a v čistém plášti znovu vykročíš.

A s každým novým vykročením se tvé kroky zrychlují a stávají se jistějšími. Až jednou i ty budeš odpočinutím pocestných a umýváním jejich unavených nohou.Nikdo nezahyne. Vždyť zahyne-li půl Srdce, zahyne celé Srdce. Bůh však je silnější než Ďábel ve všem svém stvoření. Jsem básník, který zapálil Světlo v tmách, aby napsal báseň Života. Až bude dopsána, zhasnu svou zář, ale báseň Světla zůstane zapsána na věky.A kde je dílo Světla, je již Světlo samé v Životě věčné radosti. V tu hodinu se tmy rozplynou.

Z knihy Cesta srdca