Pohľad do zrkadla – teplo v očiach…

Až opět uzříš v zrcadle přítele (přítelkyni), který(á) se Ti někdy nelíbí, připadá Ti unavený(á), zestárlý(á), neupravený(á), zoufalý(á) a povinnostmi, úkoly štvaný(á), usměj se na něho (ni) a důkladněji si prohlédni některé partie jeho (jejího) obličeje.

Podívej se nejprve na oči a podle jejich jasu poznáš, jak se osoba, kterou vidíš v zrcadle nebo na nedávno pořízené fotografii, ze života raduje. Oči Ti napoví, jak ji každý nový den těší, zda běhu času a v dobro v lidech věří i nakolik ryzí má charakter. Budeš-li pozorný(á), najdeš v očích indicie, s jejichž přispěním poměrně spolehlivě odhalíš, do jaké míry se dotyčný správně rozhoduje, není-li rozumem na scestí často vlečený, zda strohá logika, plány či dosavadní zklamání těsně nezavřely jeho cit, jestli má duši upřímnou a čistou.

Rozpoznáš, zda dokáže ostatním naslouchat, pomáhat a nakolik bez rozdílu miluje všechny lidi, kteří mu zkříží i ztíží cestu. Z očí vyčteš, kolik lásky daný jedinec kolem sebe každodenně vidí a kolik jí dosud ve svém životě potkal i do jaké míry to, co láskou, pomocí a možností je, jako lásku opravdu běžně vnímá.

V očích se zračí solidnost dané osoby, to, jak je schopna dostát svým slibům, jestli je druhým oporou, nedá-li při svém rozhodování přednost vlastnímu prospěchu před Tebou, obecným blahem a zákony. Ze dvou lampiček vedle nosu se dozvíš, zda člověk obsah svých slov vyplní, nebo brzy zapomene, čemu se před chvílí dušoval dostát.

Tohle vše z očí, z jejich velikosti, tvaru a postavení, můžeš vyčíst, ale neporadím Ti, jak. Pozvolna na to přijít můžeš a jednou i přijdeš sám. Věnuj pár sekund ráno, večer svým očím a trpělivě poznávej, kdo jsi, komu patříš a kterak se svým pohledem podepisuješ.

Bude-li mít muž oči velké, krásně kulaté jako většina žen nebo mladík na obr. 18, nebudou-li jeho perly vtěsnány do úzkých štěrbin víček jako u muže na obr. 19, máš před sebou člověka milého a dost vnímavého. Jsi-li svobodná, rozvedená či vdova, řekneš si: „Hurá, to je něco pro mne, toho beru,” jenomže ouha. Až přijde na ryze mužskou práci, opravu kapajícího vodovodního kohoutku, zvelebování bytu, jestliže vyvstane nutnost něco zásadního rozhodnout a s nevyhnutelnou bolestí, ať to učiníš tak či onak, následně vykonat, když dozraje chvíle určitý spor „rozseknout”, bude tento muž s nádherně velkými kukadly obvykle pasivní a nebude se k potřebnému příliš mít. Co bys od něho jako od pořádného chlapa čekala, toho se pravděpodobně většinou nedočkáš, v tom se u něho nezřídka zklameš.

Dívka nebo žena s očima schovanýma v úzkých štěrbinách víček světu duši v plné kráse neukazuje a své city zřídka projevuje. Ráda chodí v kalhotách (přece mnohé z jednání typických mužů zvládá) a muže s velkými kukadly vhodně doplňuje. Dotyčného těší, že nepříjemné záležitosti jeho pragmatičtější choť za něho rozhoduje, sama pro rodinu potřebné na úřadech oběhá, že je organizačně zdatná a o hodně víc, než co lze očekávat od průměrné ženy, iniciativně a bez připomínání docela ráda vyřídí.

Ale až tito dva lidé budou mít po deseti letech vzájemného soužití a vychovávání dětí týden jenom pro sebe, možná to mezi nimi trochu zaskřípe, neboť hlava rodiny pozná, že se jeho manželka se spíše „mužskými” kukadly skoro vůbec neumí uvolnit, odpoutat se od práce a spřádání plánů.

Muž s kulatýma očima zjistí, či spíše si opětovně potvrdí, že mnoho něhy si s pragmatičtěji založenou chotí neužije (ano, rovněž muži takto naříkají), že organizační schopnosti, perfektní časové harmonogramy každého dne odsunuly její cit zcela do pozadí. Spontánní radost, milý úsměv skoro nikdy nevytryskne z jeho šikovné, hodné, jenomže na jeho vkus přece jen chladné ženy. Cit není vášeň, kterou mu občas večer ukáže v postýlce, cit muž s očima velkýma jako „mlýnská kola” vnímá jako formu příjemného tepla, které z manželky, k jeho smutku pouze zcela výjimečně, vyzařuje.

Muž, jehož přítomnost naopak hřeje všude, kudy chodí (obr. 18), je pro svou ženu učitelem lásky, bezprostřední radosti i reakcí. To je velmi cenné, neboť co člověk učiní bezděky, naprosto spontánně, to obvykle bývá nejkrásnější, skutek nejčistší, srdcem konaný. Tím by se však neměl uspokojit, poněvadž rovněž on má, zase v něčem jiném, „máslo na hlavě” a rozhodně zvýšenou pozornost by měl věnovat tomu, co jeho partnerka spolehlivě zvládá, ale čeho je na ni už opravdu příliš. Chyby skryté v mužově nezdravé pasivitě a sebeuspokojení: „Moje žena to ráda udělá, ona by bez práce a uklízení nemohla ani existovat,” se mu bolestně vracejí pocity chladu a nepochopení v partnerství.

Když člověku ubereš povinností a úkolů, jeho srdce se jasně rozzáří a cit, který dotyčný dozajista má, se navenek častěji a hladivě projeví.

obr. 18, 19: Tvar (velikost) očí – přirozená laskavost

Muž s krásně velkýma očima (a mnohdy s kdovíkde se toulající myslí) by měl pečlivě dbát na plnění každodenních úkolů a neztrácet smysl pro realitu, aby pro svou partnerku i okolí byl nejenom studnicí optimismu a citu, ale též oporou v dobách složitých zkoušek a těžkých rozhodnutí.

Co se týká zdraví, podle čistoty očního bělma, jeho mírného místního zažloutnutí a četnosti tenkých krvavých žilek můžete přibližně, bez detailního zkoumání lupou, zjistit, v jakém stavu máte svá játra, žlučník, jak jste na tom s krevním tlakem (odráží též zbytečně velké používání síly paží, hlasu, postavení v zaměstnání, rodině) a kolik ještě máte ve své nádrži fyzických sil (zda Váš motor nepolyká poslední zbytky paliva).

Podívej se svému příteli (své přítelkyni) v zrcadle do očí, podívej se ženě své (muži svému) do dvou studánek vedle nosu, usmívej se přitom a hlaď ji (ho).

Možná v té chvíli mnohé pochopíš. Třeba to, že typický muž vezme pilu, sekyru a za dva víkendy připraví topivo na celou zimu, že chlap uchopí krumpáč, lopatu a velké páčidlo a sám na zahradě vykope kořen pokáceného stromu, přičemž vytvořená jáma by bohatě posloužila k polapení medvěda. Třeba, ženo, pochopíš, že normálního, průměrného muže s ne tak výraznými a mírně přivřenými kukadly (viz obr. 19) máš učit citu, že lásku mu máš ukazovat hlavně Ty, bytost citlivá a v jádru předobrá, Ty, jejíž zraková centra se podobají měsíci v úplňku. Třeba, muži, pochopíš, že drtivé většině žen fotbal, hokej, utkání a střet nic neříká a že všechny bez rozdílu touží po pohlazení víc než všechny babiččiny kočky dohromady, že Tvá žena pravidelně potřebuje, abys ji chválil a projevoval jí něžnost.

Bez Tvé lásky tak jako květina bez vody strádá a vadne.

Z knihy dar zdravia M. Harabica

Pokračovanie: Pokora ukrytá v nose