Včera som dostala link od známej na video od MUDr. Jarmili Klímovej :Nemusíme být nemocní, je do nás ale masírován strach, vzorce chování můžou i za rakovinu.
Natrafila som aj na jej knihu, ktoru vydala s MUDr. Fialovou. Kniha populárně naučnou formou vysvětluje pojem psychosomatika a nabízí pochopení psychosomatických principů léčeni. Hlavním záměrem knihy je přiblížit čtenáři psychosomatiku na základě 5 aspektů psychosomatického vnímání nemoci, tedy BIO-PSYCHO-SOCIO-SPIRITuálně-ENERGetickém modelu.
Poukazuje na to, že psychosomatiku nelze ohraničit do věty: „Pani, to máte ze stresu”. Nabízí spojitosti mezi obory jako je medicína západní i východní, biologie, psychologie, teorie chaosu, teorie systémů, matematika, geometrie, kvantová fyzika a další. Porovnává celostní přístup k člověku s postoji západní medicíny a na příkladech z praxe ukazuje konkrétní příběhy léčení.
Odhaluje kouzlo vidění světa ve všech jeho spojitostech. Kniha vznikla na základě letitých zkušeností a spolupráce v týmu odborníků.Obě autorky aktivně psychosomaticky pracují více jak 15 let.
Co je a co není psychosomatické léčení – hledání zdroje nemoci
Díváme-li se na člověka jako na systém, a bio-psycho-socio-spirituální a energetické složky jsou nedílnými prvky tohoto systému, potom je jasné, že nemoc vzniká vždycky, když jedna nebo více těchto složek není zcela v pořádku. A jestliže má potíže jedna složka, začne se to brzy projevovat i na ostatních. Zejména zpočátku taková dysbalance, infekce, nebo chceme-li porucha, nemusí být zjevná. Přesto víme, že se šíří. Všechny složky systému totiž dokonale zrcadlí principy v ostatních složkách. Jestliže najdeme například nějaký nemocný vzorec v našem myšlení, tak tuto chybu či patologii ve stejném principu záhy objevíme i na buněčné a orgánové úrovni, stejně tak v sociální rovině a chová- ní člověka.
Tyto souvztažnosti pochopitelně fungují i opačně. To znamená, že kupříkladu orgánová chyba se brzy zobrazí i v systému myšlení, v sociální sféře a spirituálním rozměru člověka. Přes energetické dráhy se následně projeví porucha v buněčných funkcích vzdálených orgánů a potencuje další nemocné projevy v našem těle. Přesnost tohoto přepisu je často až dechberoucí. To, jak nemocný vzorec chování dokonale kopíruje chybu v buněčných principech a v orgánových funkčních poruchách! Na následujících stránkách najdete logické argumenty a důkazy z různých vědních oborů, které dokladují, že tento jev pouze kopíruje zákonitosti vývoje a fungování kosmu. Jde o principy, jež mají univerzální platnost jak v živé, tak v neživé přírodě. A člověk, který je součástí tohoto prostoru, není z těchto principů vyňat. Přestaneme-li vnímat pojem psychosomatika pouze v jejích teoretických aplikacích, musíme si uvě- domit, že by tedy neměla být chápána jako problematika omezeného výčtu chorob, při kterých jsou tělesné projevy a obtíže podmíněné duševním stavem člověka. Ve smyslu jejího širšího chápání jde o komplexní pohled na člověka.
Kategorie zdraví a nemoci jsou podmíněny nejen tělesně, duševně či sociálně (tedy zvyklostmi naší společnosti), ale i dalšími vlivy, které se jeví jako mystické, neuchopitelné a nehmotné. Přesto zřetelně odráží svůj hmotný korelát v našem tělesném fungování vždy ve chvíli, kdy je s pokorou vezmeme na vědomí. Ano, hovoříme o spiritualitě, kterou obsahuje každý z nás, ať už si ji uvědomujeme nebo ne. A také o energiích, které zcela prokazatelně proudí naším tělem a našimi orgány, a jsou taktéž vědecky, tedy materiálně dohledatelné a prokazatelné. Psychosomatika nepovyšuje jednostranně duševní nad tělesné, ale také se nedopouští ani opačného omylu. Zohledňuje všech pět aspektů života a nemoci, které jsou ve svém vzájemném působení propojené, na sobě závislé a naprosto neoddělitelné. Každá nemoc, která se v lidském těle odehrává, všechny tyto aspekty obsahuje – bez ohledu na to, nakolik jsou pro nás na první pohled patrné. My si v následujících kapitolách budeme ukazovat a dokladovat právě toto pentagramové propojení aspektů nemoci a léčení, a na tento princip opakovaně odkazovat.
„Skutečně objevitelská cesta není zaměřena na hledání nových zemí, ale na získání nových pohledů.“ Marcel Proust (1871–1922), francouzský romanopisec
Ukážka z knihy Proč a jak psychosomatika funguje Jarmila Klímová, Michaela Fialová
Cestou k sebe... 