Slovo nemoc znamená ztrátu zdraví. Měla by ale být chápána také jako zdravá reakce, která člověku umožní aktivní odbourávání staré karmy. Nemoc tedy v životě hraje ozdravující úlohu. Mnohé karmické struktury jsou vnímány pouze v souvislosti s nemocí a pouze tak mohou být zpracovávány. Tělo se aktivně podílí na menergetickém zpracování a je schopno tímto způsobem odbourat zatěžující cizorodá pole. Bez nemoci by nemohlo existovat a udržovat se zdraví, protože by nebylo možné zpracovat příčiny poruch.
Nemoc se lidem ukazuje v tak rozličných podobách, že rozmanitěji už to asi nejde. I přesto, že se určité obrazy nemoci pojí s rozsáhlými stejnými symptomy, každý člověk je prožívá a pociťuje zcela individuálně, a každé tělo také reaguje na zpracování staré karmy po svém, neboť i duchovní příčiny jsou velmi různorodé.
Zde jsou nejčastější příčiny vzniku nemoci z duchovního pohledu. Tento přehled samozřejmě představuje pouze hrubé znázornění. V mnoha případech dochází k promísení určitých jevů, čímž vzniká zvláštní osobitá energetická struktura. Přesto je však následující přehled dostačující.
1. Zpracování starých zátěží z předešlých inkarnací.
Většinou se jedná o traumatické zážitky, jako je například těžký šok spojený se smrtí, věznění, válka, silné emocionální nebo myšlenkové bariéry, stejně jako nová orientace nelítostných částí duše, které se projevily v předešlých inkarnacích. Může se zde také jednat o neochotu odpustit nebo o hluboce zakotvené svazující struktury různých věrouk, postavených mimo jiné na pocitu viny a na útlaku. Tyto a podobné příčiny působí při vzniku nemoci u většiny lidí nejsilněji.
2. Odbourávání emocionálních tlaků nebo starých forem myšlení, špatných návyků a bezcitného nazírání současného života
Většinou sespojují s karmou z předešlých inkarnací, egoistických programů a starých představ o víře.
3. Upozornění duchovního světa na nutnost chápat život z jiného úhlu pohledu.
„Nemoci” jsou pro nás často signálem, abychom se pustili do vážného hledání životních pravd, a vytrhnou nás z pozemských povrchností. Tímto způsobem se můžeme vědoměji přiblížit božství, což jsme předtím nevědomky potlačovali.
4. Dobrovolné přebírání karmických zpracování za rodinu, zemi nebo kontinent.
Části duší, které jsou nám velmi blízké, mohou na základě krátkodobých kontaktů docílit duchovního osvobození.
5. Nedobrovolné obsazení a uchycení negativního cizorodého materiálu nebo částí entit.
Takto můžeme získat hluboké poznatky, a tím uvolnit staré zátěže, dosáhnout duchovního pokroku nebo zpracovat vlastní starou karmu. Slovo nedobrovolné je v tomto případě pouze podmíněně správné, protože je jím zahájeno vlastní osvobození.
6. Energetické přizpůsobení se vibrační frekvenci Země. To se týká především dětských nemocí.
7. Nové energetické zaměření na již zahájenou vibraci planety, která se v budoucnu ještě výrazně změní.
8. Očista jak hrubých, tak jemných energetických informací těla. I přesto, že se vědě daří postupně dekódovat genetickou výbavu, ani v náznaku se jí dosud nepodařilo proniknout do oblasti energie.
9. Vlastní neopatrnost, prochladnutí nebo nadměrné přetěžování organizmu.
10. Potlačované starosti, potenciál strachu a bezmoci jako následek nadměrného přetěžování, slabosti a prastarých karmických pout.
Pocit bezvýchodnosti je hlavní součástí depresivních energií. Projevuje se masivně, téměř explozivně, zcela přebírá energetické pole a ochromuje nás jako cizí těleso. Toto pole téměř nepropouští světlo a v pozemském smyslu se výstižně označuje termínem deprese.
1. Zpracování starých zátěží z předešlých inkarnací.
Většinou se jedná o traumatické zážitky, jako je například těžký šok spojený se smrtí, věznění, válka, silné emocionální nebo myšlenkové bariéry, stejně jako nová orientace nelítostných částí duše, které se projevily v předešlých inkarnacích. Může se zde také jednat o neochotu odpustit nebo o hluboce zakotvené svazující struktury různých věrouk, postavených mimo jiné na pocitu viny a na útlaku. Tyto a podobné příčiny působí při vzniku nemoci u většiny lidí nejsilněji. Tato oblast je tak rozmanitá jako samy dějiny lidstva.
Měli bychom si uvědomit, že každý pozitivní prožitek posiluje a povznáší jednotlivé složky naší duše.
Ty jsou pak energetickým polem aury dál neseny v podobě moci a důvěry v Boha. Prožitky spojené s bolestí, strachem, panikou, nenávistí, touhou po moci nebo žárlivostí, které se v předešlých životech nepodařilo odbourat, zůstávají zachovány v podobě energetického tlaku a osobnost si je přenáší do nové inkarnace. Milosrdenství současného světového dění spočívá v tom, že tak neuvěřitelným způsobem může být přijata a odbourána stará karma.
Vypadá to, jako by duše svým osobnostem daly na cestu tolik, kolik jen mohou unést, právě proto, aby mohly co nejintenzivněji využít zpracování karmy a osvobodit se.
Tyto staré zátěže zůstávají v průběhu pozemského života hluboko v poli aury tak dlouho, než duchovní vedení rozhodne, že nastala doba k jejich zpracování. Poté jsme postaveni do situace, ve které mohou být nasbírané staré pocity a myšlenky přijaty a zpracovány. Energie se posunou do emoční oblasti aury, odkud na nás působí. Pocity přicházejí prostřednictvím solar plexu a v tom okamžiku je vnímáme jako své vlastní. Tento stav je většinou velmi matoucí, ale v současné době neexistuje jiná možnost, jak odštěpenou energii starých osobností navrátit, než ji znovu přijmout prostřednictvím solar plexu.
S přispěním Kristovy moci, která proudí srdeční čakrou, se emoce uvolňují a staré energie, které jsou v zásadě špatně vedeny, máme opět nově k dispozici. Takto očištěnou aurou mohou poté proudit ještě vyšší energie a ozdravující síly. Někdy začínáme zpracovávat staré zátěže už od narození, například celoživotními chorobami, jako jsou různé alergie nebo emoční problémy.
Důležitou oblastí pro zpracování staré karmy jsou situace, v nichž se složky duše samy od sebe rozhodnou a zvolí si určitou cestu, aby zrušily svoje staré naprogramování.
Například se jedna část duše na základě pocitu viny a zoufalství rozhodne přijmout v novém životě postiženou pravou paži, protože osobnost, která v tehdejším životě byla mužem, zabila v opilosti, v divoké hádce, v níž šlo o moc, o dědictví a o přízeň rodičů, svého bratra tak, že mu mečem usekla pravou paži. V současném životě je tato osobnost ženou, což celou situaci ještě ztěžuje. Na tomto příkladě je vidět, že tuto „ránu osudu” nepřivodil ani Bůh, ani nějací „vládci karmy”, nýbrž duše sama, popřípadě ty její části, které si tuto cestu vybraly proto, aby se vyrovnaly s pocity viny.
2. Odbourávání emocionálních tlaků nebo starých forem myšlení, špatných návyků a bezcitného nazírání současného života (většinou spojené s karmou z předešlých inkarnací), egoistických programů a starých představ o víře.
Paleta lidských pocitů a myšlenek je tak rozmanitá jako život sám. Určité pocity a myšlenky vykazují tendenci vázat se k určitým tělesným reakcím a odtamtud působit na konkrétní orgány. Avšak i zde bychom se měli vyvarovat striktního přiřazování. Důvodem otoku nebo artrózy v koleni nutně nemusí být to, že se nemůžeme „ohýbat” nebo jít dál svou cestou.
Přesně na těchto místech se mohou projevit bývalá zranění nebo amputace nohy z předešlých životů. Stará zátěž tak zůstává ve formě informace v auře a v příslušnou dobu ji přeberou buňky, takže se projeví formou tělesné nemoci. Tělo disponuje mimořádnými schopnostmi odbourávání energetického tlaku.
Tak se ve střevech netráví jenom jídlo, nýbrž také staré emocionální zátěže. Tělo je tak schopno prostřednictvím nemoci očistit auru.
Čím více budeme těmto postupům rozumět a chorobu v této formě chápat jako pomoc, tím rychleji ji můžeme zpracovat a uvolnit tak duchovní síly. Když se zlobíme, lidová moudrost praví, že nám něco hnulo žlučí. Odmítání a zloba, a také energie, které se jiní lidé bez úspěchu snaží změnit, například frustrace, se mohou shromaždovat ve žluči. Tyto energie nakonec proměníme v kámen a pokoušíme se je vyloučit ze systému. Pokud se nám podaří příčinu své zloby v souvislosti s vnitřním vývojem odstranit, je daný problém vyjmutím žlučových kamenů vyřešen.
3. Upozornění duchovního světa na nutnost chápat život z jiného úhlu pohledu.
„Nemoci” jsou pro nás často signálem, abychom se pustili do vážného hledání životních pravd, a vytrhnou nás z pozemských povrchností. Tímto způsobem se můžeme vědoměji přiblížit božství, což jsme předtím nevědomky potlačovali. Často se stává, že nejsme příliš pevně spojeni s karmickými strukturami, nýbrž podléháme svodům zábavy a povrchnosti temných pozemských polí. V tomto případě zasáhne duchovní vedení, aby nedošlo k ještě hlubšímu propletení a aby silou a pomocí světla duši opět přivedlo na cestu pravdy. Důvodem nemocí vznikajících na tomto pozadí je láska, protože duchovní vývoj a osvobození jsou pro osobnost a duši důležitější než krátkodobé radovánky.
4. Dobrovolné přebírání karmických zpracování za rodinu, zemi nebo kontinent.
Části duší, které jsou nám velmi blízké, mohou na základě krátkodobých kontaktů docílit duchovního osvobození. Takové úkoly mohou přebírat vysoce rozvinuté duše, které jsou silně spojeny se silami světla. Tuto pomoc nemůže nikdo z nás zahájit z vlastního rozhodnutí, nýbrž je již předurčena danou inkarnací, nebo, pokud je to nutné, se praktikuje na duchovní úrovni. V mnoha případech se o tomto přebírání karmy nebo své vlastní pomoci nic nedozvíme, protože nám hlubší událost zůstávají nepřístupné. Avšak někdy působení vyšších sil pociťujeme, aniž bychom je ovšem plně chápali.
Někdy tím lidé velmi trpí, protože instinktivně tuší, že se nejedná o jejich vlastní, nýbrž o cizí problém.
Pokud se u takového člověka ještě úplně nerozvinula důvěra ve vlastní duchovní vedení, může u něj vzniknout pocit, že jej Bůh opustil, protože už ho neochraňuje. Přesto si každý člověk může být jistý, že jeho trápení není nikým svévolně způsobeno a že žádná temná síla nemá moc proniknout do karmické struktury a do rozhodování jeho vlastní duše.
5. Nedobrovolné obsazení a uchycení negativního cizorodého materiálu nebo částí entit.
Takto můžeme získat hluboké poznatky, a tím uvolnit staré zátěže, dosáhnout duchovního pokroku nebo zpracovat vlastní starou karmu. Slovo nedobrovolné je v tomto případě pouze podmíněně správné, protože je jím zahájeno vlastní osvobození.
Takzvané zlo této planety na nás nemůže a nesmí mít žádný vliv – pokud to duše nepřipustí.
Pozemský člověk je stále chráněn silami světla, a proto si nemusí dělat žádné starosti. Staré kletby jsou účinné jen v okamžiku jejich uvolnění. Proniknutím do našeho energetického pole dochází ke zpracování staré struktury z vnějších vrstev aury nebo může tento postup sloužit k rozvoji vyšších schopností a k lepšímu přijímání Boží milosti.
Každý by se měl naučit přijímat všechno nepříjemné, protože si může být jistý, že mu to na jeho cestě pomůže. Možná že někomu bude připadat těžké, zříci se temných sil. Jasně a jednoznačně nám ukazují, kde se v nás samých nacházejí nedokonalosti, stará karma nebo nesprávný přístup. Jsme-li schopni pochopit „zlo” a dokážeme-li mu také projevit vděčnost, proudí v nás energie milosti a lásky, a již nikdy nepoznáme pocity, které by nám snad chtěly namluvit, že se vzdalujeme Bohu.
6. Energetické přizpůsobení se vibrační frekvenci Země. To se týká především dětských nemocí.
Imunitní systém člověka je úzce spojen s jemnými strukturami planety Země. Všechny energetické poznatky a zkušenosti, které nasbíral soubor celého lidstva v průběhu evoluce, jsou ve formě energie uloženy v jemném buněčném materiálu.
Pokud vstoupí do vibrací planety nové tělo, musí v nově inkarnované osobnosti nutně proběhnout příslušné informační přizpůsobení, aby se tak stala imunní a svobodnou.
V současnosti se temné síly pokoušejí vniknout do lidského systému tak intenzivně jako nikdy předtím, protože vnímají sílící světlo. Manipulace a pokusy o utlačování jsou obrovské a zachvacují mnoho lidí. Temné síly mají ze SVĚTLA strach, místo aby poznaly, že jako zdroj osvobození se může nacházet i uvnitř, v nás. To se kromě jiného projevuje v podobě množství zmutovaných virů, které se ve stále novém složení pokoušejí obsaditústředí lidských sil, našich buněk, a využít jich pro své programy.
Současně s tělesnými symptomy virového onemocnění a následným léčením může být energetický útok odvrácen v jemnohmotném systému, můžeme získat nové poznatky a dozrát. Prostřednictvím své aury jsme navíc „nastaveni” na globální vibrace a můžeme si sami pro sebe i pro všechny ostatní vybudovat novou energetickou imunitu.
7. Nové energetické zaměření na již zahájenou vibraci planety, která se v budoucnu ještě výrazně změní.
V současné době podléhají planetární vibrace zvláštní proměně. Proudění nejvyšších sil světla podporuje novou orientaci zemské frekvence a pomáhá všem duším, které se tohoto procesu změny mohou zúčastnit, aby se nově zorientovaly. Toto zvýšení vibrací pak zažije nejen planeta Země, ale tento proces zasáhne hluboko do říše duchovních struktur.
Zvýšení vibrací Země umožní všem lidem této planety v úzkém spojení s duchovním světem vědomě pokračovat ve své cestě vývoje.
Jemné vnímání se rozšíří a vnitřní snahy každého člověka se stanou viditelnými pro všechny. Rozlišování mezi pozemským a duchovním světem zanikne a otevřená komunikace s duchovními bytostmi stejně jako s lidmi, kteří momentálně nepobývají v tělech, nejsou inkarnovaní, bude snadná. Těla už nebudou muset trpět nemocemi, protože snaha po blízkosti Boží bude natolik zřejmá, že vývoj bude probíhat bez bolestí a utrpení.
Samozřejmě se i nadále budeme učit a duševně růst, avšak všechny procesy budou probíhat v těsné blízkosti duchovního světa. Tato velká transformace však nemůže proběhnout bez dalekosáhlých změn. Především těla budou pomalu, ale jistě připravována na to, aby snesla a mohla prožívat vyšší vibrace. Jemné ochranné sítě čaker budou současně stabilizovány a roztahovány, buněčné informace se budou rozšiřovat a jemné energetické toky v lidské auře se stanou transparentnějšími, aby mohly propouštět intenzivnější proudění sil. U tělesných schránek se současný proces proměny projevuje různými způsoby. Mnoho lidí trpí nespavostí, neboť zbytky emocionální karmy se zpracovávají v noci.
Častěji se projevují bolesti hlavy, a k dalším projevům těchto energetických změn patří nevolnost, slabost, poruchy trávení, nedostatek energie nebo podrážděnost. Intenzivní příznaky by samozřejmě neměly zůstat bez lékařské péče, ale z duchovního hlediska se tyto tělesné projevy připisují načrtnutému transformačnímu procesu. V tom případě totiž tělesný projev nemoci slouží vyšším cílům. Nepříjemné příznaky se sice nestanou příjemnějšími, avšak s tímto vědomím je lze rozhodně lépe snášet.
8. Očista jak hrubých, tak jemných energetických informací těla. I přesto, že se vědě daří postupně dekódovat genetickou výbavu, ani v náznaku se jí dosud nepodařilo proniknout do oblasti energie.
Zdá se, že tato oblast je úzce spjata s přebíráním staré rodinné nebo národní karmy, ale energeticky se projevuje jinou strukturou. Jedná se zde nejen o očistu starých zátěží rodiny nebo o staré válečné karmy jednotlivých zemí, nýbrž také o pronikání uvolňovací energie hluboko do tělesných procesů. Změny genetického materiálu, nejprve jemného a později i hrubého, vyžadují zvláštní nasazení na duchovní úrovni.
Lidé, jichž se to týká, sou úzce spjati s duchovními entitami, které je v každém okamžiku jejich života ochraňují a doprovázejí.
Tito lidé působí v skrytu nebo na veřejnosti jako bojovníci za svoji zemi nebo jako ti, kdo ukazují cestu v procesech odbourávání rodinné karmy. Přitom jsou podporováni duchovními silami, aby tento těžký a nezřídka utrpením poznamenaný život dokázali zvládnout.
9. Vlastní neopatrnost, prochladnutí nebo nadměrné přetěžování organizmu.
Základní informace týkající se fyzického zdraví jsou dostatečně známé. Přesto se může lehce stát, že se například nedostatečně oblékneme na cyklistický výlet nebo neposilujeme obranyschopnost dostatečným přísunem vitaminů. Avšak důležitější než tato biologická oblast je udržení etického a duševního zdraví.
Jakmile lidskou auru prostoupí pocity jako mrzutost, zloba nebo závist, imunitní systém začne trpět. Dosáhnou-li tyto pocity určité intenzity a trvají jistou dobu, tělo onemocní.
Naproti tomu láska nebo přátelství tělo prozáří, zvyšují tělesné energie a podporují ho na jeho cestě.
Potlačované starosti, potenciál strachu a bezmoci jako následek nadměrného přetěžování, slabosti a prastarých karmických pout. Pocit bezvýchodnosti je hlavní součástí depresivních energií. Projevuje se masivně, téměř explozivně, zcela přebírá energetické pole a ochromuje nás jako cizí těleso. Toto pole téměř nepropouští světlo a v pozemském smyslu se výstižně označuje termínem deprese. Při každé depresi můžeme vidět speciální energetické složení aury.
Vzniká vždy na základě stejné příčiny, individuálně se liší pouze intenzitou, velikostí a spojením s dalšími poli. Ukazuje se, že energetická koncentrace, která způsobuje deprese, blokuje určité vnitřní životní dráhy, a emocionální pole se začíná stahovat. Je zřetelně vidět, jak šedé plásty s odpovídajícím podílem černé a hnědé barvy postiženého pravidelně obtáčejí a postupem času mu stále víc brání vnímat skutečné životní pocity.
Všechny přístupové cesty k vyšším tělům se zužují a intuitivní vnímání i spojení s vyššími úrovněmi vědomí je narušeno.
Často dochází k tomu, že se energetická soustava složená z pocitů a myšlenek stává samosprávnou, a jedná podle vnitřních představ, přičemž oblast deprese zde zaujímá zcela zvláštní postavení. Pocity úplné izolace, bezvýchodnosti, absolutního odklonu pozitivních energetických toků, hlubokého smutku, opuštění Bohem, chybějícího „světla na konci tunelu”, beznaděje a ztráty vlastní iniciativy bývají hlavními průvodci deprese a neodmyslitelně k ní patří.
Tyto energie nás ovíjejí jako chapadla chobotnice, pokoušejí se nás rozdrtit svým vlastním obsahem a bránit nám ve vyšších inspiracích. Čím silnější je obsah těchto polí, tím intenzivněji ochromuje tělesné funkce. Nervové dráhy jsou blokované, mozková funkce omezená a hormonální rovnováha začíná kolísat.
Tělo je systematicky připravováno o vládu nad sebou. Z tohoto hororového scénáře však vede cesta ven.
Duchovní vedení nás nikdy neopustí bez možnosti odbourání starých karmických zátěží.
Někdy je třeba stabilizovat tělesné funkce odpovídajícími léky a nechat první záchvěvy emocí rozplynout. Postupem času lze příčinu deprese odstranit a zahájit léčbu.
Nejlepší samozřejmě je, pokud první náznaky sami poznáme a už v počátcích deprese začneme pracovat na osvobození. Karmický tlak lze vždy odstranit a zpracovat, i přesto, že ve chvílích „útlaku” nám všechno připadá naprosto beznadějné. Postižené energie se sice velmi pomalu, ale neustále uvolňují, čímž může vzniknout dojem, že se v určitých situacích neděje vůbec nic. A přesto se duchovní vedení neustále snaží nás osvobodit.
Právě kvůli svým starým zátěžím se znovu rodíme a vždy se nám dostává veškeré myslitelné pomoci, již potřebujeme. Občas je nutné, aby ty části duše, které dosud spoléhají na vlastní svévoli, poznaly, že ani nejmenší krok kupředu není možný bez moci a vedení světelných sil. Abychom se o tom přesvědčili, jsme dovedeni do stavu absolutní beznaděje, v němž pochopíme, že jen se svou vlastní vůlí nic nezmůžeme a bez Boží moci jsme ztraceni.
V takovýchto chvílích beznaděje se vzdáváme umíněného trvání na svém, čímž „vypijeme kalich hořkosti do dna”, aby ho Bůh mohl opět naplnit novou energií. Individuální obraz nemoci je určitým způsobem odrazem globálního dění. Na celém světě lze vidět, kam lidstvo dovádí svévole, moc a vlastnické nároky.
Na ničem z toho nelze stavět svůj duchovní růst ani vést spokojený život.
Většina struktur, ať už se týkají vedení státu, zdravotních systémů nebo světských pořádků, se rozpadá, protože nejsou vybudovány na lásce k bližnímu, pokoře a náklonnosti k vyšším silám. Moc a duch, jež tyto systémy vybudovaly, se v globálním dění nacházejí ve stavu podobném depresi, a pokud jsou s nimi lidé nějakým způsobem spjati, mohou je globální zlořády snadno uchvátit.
Deprese může zachvátit každého člověka. Například u mužů, kteří jsou pracovně velmi vytížení a musejí bojovat i se současnou hospodářskou situací, mohou přetížení a tlak (například závazky plynoucí z hypotéky), dosáhnout takových rozměrů, že už je vedle stresu všedních dnů prostě nezvládají odbourávat.
K tomuto osobnímu nátlaku se přidává ještě tlak globálních polí, například ze strany bank, které vyžadují úroky, nebo rozličné pracovní povinnosti a předpisy, které nás obklopují. Tento celkový tlak se ve formě energie shromažduje v auře a od určitého stupně intenzity přebírá svévolně iniciativu a proniká do astrálního těla. To můžeme přirovnat k zatažení žaluzií. Pod velkou energetickou zátěží rezignujeme a už nevíme jak dál. Vedle vlivů velkého množství těchto problémových polí se musíme zabývat ještě také aktuálními záležitostmi každodenního života stejně jako všemi nastřádanými cizími zátěžemi.
Přidá-li se k tomu ještě vnitřní nespokojenost nebo nevyslovené problémy v partnerském vztahu, zrodí se pocity beznaděje a přetížení, ze kterých zdánlivě neexistuje žádné východisko. Deprese se může rozvinout také u žen, které si v partnerském vztahu připadají utiskované a omezované agresivitou. Nemají k dispozici žádné peníze. V případě rozchodu si nemohou vzít děti, a zaměstnání, v němž by si vydělaly nějaké peníze, nemají. S velkým odříkáním a mnoha výmluvami se takové ženy budou nějakou dobu držet emocionálně nad vodou, ale velké množství potlačovaných emocí v nich brzy vzroste natolik, že s pocitem beznaděje přijde i počátek deprese.
Ve většině případů se k tomu přidávají ještě prastaré návyky, matrice z předešlých životů. Ty ženám říkají, že se musejí podřídit muži, že jsou bezcenné, že nic neumějí a že musejí být šťastné, že se s nimi nějaký muž vůbec oženil. Odbourání těchto starých vzorů vyžaduje obrovskou sílu. Příčina deprese často souvisí především s minulými životy. Z tohoto hlediska nesmíme zapomínat, že většina lidí na své vývojové cestě zažije dobu, kdy se sami stali „viníky”.
Opravdu hluboce pochopíme nebezpečí temných sil pouze tehdy, pokud je pocítíme na vlastní kůži a skutečně je poznáme.
Dá se tedy předpokládat, že duši, která si je jednou prožila a pochopila, už nikdy nesvedou. Abychom je ale zažili a získali zkušenosti, musíme se jimi zabývat a nestačí jen odbourat starou karmu z těch dob. V karmickém materiálu může být uloženo bloudění při cestě ke zdokonalení nebo někdejší bezcitnost. Poznala-li duše bezcitnost pozemské moci, už ji sice nebude chtít prožívat znovu, ale protože se jí v minulosti nechala zlákat, bude se muset zabývat jejím vykoupením. Důležité je, abychom byli v nitru stále otevření možnosti, že i my jsme někdy byli „viníky”, neboť při zpracování karmy neexistuje žádná nespravedlnost.
Tak se stává, že stará karma sice byla zpracovávána už v předešlém životě, avšak s takovým odporem, že staré události nemohly být prožitým utrpením odbourány. Z toho důvodu zůstaly zachovány bolestné energie, které je nutno odbourat ještě jednou. Nad těmitom procesy ale bdí posilující energie a láskyplní pomocníci, a nikdo neprochází utrpením, pokud se za ním neskrývá nějaký smysl. Při zpracování deprese mohou být uvolněna pouta spojená především se zneužíváním a mučením nebo s děsivými chorobami.
Při konfrontaci s těmito starými událostmi se nepříjemné pocity z minulých dob opět posouvají do blízkých emocionálních oblastí aury, prostřednictvím pocitů jsou přijímány a tímto způsobem mohou být zpracovány. Na konkrétní situaci se sice nerozpomeneme, avšak na úrovni pocitů lze tyto procesy vnímat. V případě, že v nás někdo vzbudí pocit viny, poneseme si jej už neustále s sebou.
Prohlášení typu: „Do nebe se dostaneš, jedině pokud nám budeš sloužit a trpět !” v nás budou vyvolávat stálý tlak.
Tyto emoce se mohou projevit s takovou intenzitou, že si je „postižený” v souvislosti se svým současným životem vůbec neumí vysvětlit. Pokud ale bude mít důvěru a lásku k duchovnímu vedení, a nezapomene brát na vědomí, že veškeré dění má nějaký smysl, může v těchto nelehkých zkouškách obstát.
Také události ze současného života, například zneužití, se mohou zdánlivě bezdůvodně prodrat na povrch. V dětství bývají tyto zážitky zcela potlačené, protože to v dané době představuje jediný způsob, jak přežít. Za dospělého ale nyní rozhoduje duchovní vedení, které má tuto zátěž zpracovat. Pokud nebude nutné, aby dotyčný viníkovi vědomě odpustil, může uvolnění, včetně odbourání této zátěže na jemnohmotné úrovni, proběhnout, aniž by je vědomí zaznamenalo. V určitém smyslu je to výhoda, avšak k tomu, aby zpracování proběhlo popsaným způsobem, je třeba nesmírné důvěry.
Občas je totiž důležité, aby stará karma vyšla na povrch, aby mohla být zpracována všemi smysly a abychom nakonec dokázali dojít k odpuštění. Často také dochází k hromadění depresí v rodině, což souvisí s odbouráváním prastarých rodinných sporů nebo s obětováním. Jemný genetický materiál rodiny je v tomto případě nositelem staré karmy. U rodinných sporů k tomu někdy přistupují i staré kletby, které byly z rozhodnutí několika rodinných příslušníků nyní odvolány a odbourány.
Občas přebírají takovéto zátěže svých rodičů děti, aby se jim zalíbily a odbouraly problém, který není ve skutečnosti jejich vlastní. Zde může napomoci sestavení rodokmenu. Slovo „obětování” možná zní zastarale, ale je stále velmi aktuální, protože mnoho sekt dodnes využívá starých rituálů a zvířecími oběťmi živí prastaré entity a energetická pole, od nichž si slibují sílu a moc v současném životě.
Ukázka púsobení
Na příběhu jedné ženy si můžeme ukázat, že pradávné obětování je stále účinné a nadále může omezovat svobodu člověka. Její život se vyznačoval pochybnostmi, strachem, nejistotou a snahou všem se zavděčit.
Energeticky byla tato žena totiž spojena s jednou velmi starou bytostí, které ji kdysi její vlastní rodina obětovala na oltáři.
Tato bytost odebírala ženě v jejím současném životě určité množství energie a svým nedobrým naladěním stále působila na ženinu auru. Žena se nepřetržitě cítila ohrožena, trpěla nejrůznějšími obavami a strachem a cítila, že „v sobě není sama”. Její současná matka, která byla její matkou i tenkrát, tehdy sama nabídla, aby její dceru obětovali, čímž měla rodina na oplátku dosáhnout štěstí a bohatství. Také ona živila stejnou cizí bytost svou energií a celý život trpěla utkvělou představou, že ted musí všechno udělat lépe. Neustále se cítila špatně a nedůstojně.
Pocit viny ale nedokázala potlačit a nakonec si vzala život. Po mnoha letech byl dceři při meditaci předveden konkrétní obrázek staré obětní síně. Poznala svou matku, která tam pořád ještě stála a cítila strašnou lítost, částečně zotročena pocitem, že musí živit onu nehmotnou bytost, aby neuškodila své rodině.
Dcera si bytost prohlédla a poznala, že s Boží prozřetelností nemá nic společného, a že tedy není důvod, proč ji i nadále udržovat při životě. Prohlédla onen klam a rozhodla se, že z obětního oltáře vstane. Na duchovní úrovni se té bytosti zřekla a v tom okamžiku předala stejnou sílu i své matce. Společně pak místnost opustily. Podařilo se jim intenzivně v sobě zažít Boží lásku a moc Krista, které je v této situaci nesly.
Ani po tomto zážitku však nebyl shluk pocitů ještě úplně uvolněn, protože bylo ještě nutné provést změnu v podvědomí. Po několika týdnech v sobě žena pocítila sílu a věděla, že tato situace už ji vnitřně mučit nebude. Chtěla ale ještě pomoci své matce, která se mohla s pomocí andělů pohybovat ve vyšší, světlejší sféře. Příběh jiné ženy ukazuje, že deprese zemřelých mohou mít na člověka velký vliv. U této ženy se pocit absolutní beznaděje objevil jako blesk z čistého nebe. Neustále trpěla pocitem viny a brzy se ani neodvažovala vycházet ven. Neměla k ničemu odvahu a nejraději se schovávala v posteli.
Ukázalo se, že problémy nastaly přibližně tři týdny po pohřbu její tety. Dlouho se totiž o tetu starala, nakupovala jí a vyřizovala za ni mnoho věcí, nedočkala se však žádného vděku. Naopak, teta se vždy snažila zařídit všechno tak, aby mohla veškerou vinu za to, že její život neprobíhá tak, jak si představovala, svalit na svoji neteř. Ta byla vychována v tom, že starším lidem se nemá odporovat, takže kdykoli jí někdo něco kladl za vinu, reagovala provinile a pokorně se omlouvala. Části tetiny duše, které přenášely vinu, se po její smrti odštěpily a přilnuly k neteři. Pokaždé, když přenášíme vinu na jiného člověka, ztrácíme automaticky možnost se s tímto problémem vyrovnat.
S odmítáním viny člověk totiž také odsouvá možnost jejího zpracování. Tyto části duše však s předáváním pocitů viny nechtěly přestat. Bylo jim to příjemné, protože tak nemusely posuzovat samy sebe. K ulpění těchto složek však mohlo dojít pouze proto, že neteř v sobě stále ještě nosila staré vzory, na jejichž základě byla nucena přijímat pocity viny, aby se dostala k Bohu. Musela poslouchat a mlčet. Jiné složky její bytosti však chápaly, že toto nemůže být ta správná cesta.
Žena začala ulpívajícími částmi tetiny duše velmi trpět, a teprve v jejím nejhlubším utrpení byly staré oblasti ochotné pochopit, že Bůh by s člověkem nikdy takto nezacházel. Vnitřně začala chápat, že nikdo nemá právo utlačovat jinou lidskou bytost. Na základě tohoto přesvědčení v sobě dokázala vyvolat novou sílu a cizí zachycené složky už na ní nemohly dál ulpívat. Přestaly totiž dostávat příslušné rezonanční odpovědi, a tím ztratily důvod, který by ospravedlňoval jejich další setrvání. Určitou dobu ještě trvalo, než se energetická poranění aury zacelila a než došlo k úplnému vyléčení. Za krátkou dobu se ale žena cítila tak svobodně a volně jako nikdy předtím. Na základě tohoto příběhu lze opět vidět, že utrpení dotyčné posloužilo a umožnilo jí úplně se osvobodit od staré karmy.
Deprese se někdy projevuje jako energetické kleště, které nás svírají a utlačují – to se však neděje bez příčiny. Občas pomůže i důležité varování, že je nutná určitá změna zaměření nebo je třeba hledat situace, které by měly být zpracovány.
Karma nepředstavuje žádný trest, nýbrž možnost prosvětlení a uvolnění, ačkoli je občas velmi složité se s těmito pocity vypořádat.
V rámci zpracování situace se působící energie snaží protlačit do popředí a zmocňují se celé naší bytosti. To je pro přijetí komplexní pocitové struktury velmi důležité. Vyšší oblasti se při zpracování stahují z předního pole vnímání a nechávají působit stará pole. To je pro nás většinou velmi bolestivé, protože si připadáme, jako by nás duchovní vedení opustilo. K získání daného poznatku je však tento postup nezbytný. Jakmile začne probíhat zpracování, můžeme vnitřní pomoc opět vnímat, a cítíme, že jsme vedeni a neseni.
Stáváme se silnějšími a osvícenějšími. V současnosti máme při zpracování karmy na své straně energie světla, které duchovní vedení absolutně přijímá. Moc světla nesmírně vzrůstá a nadchází taková blízkost Božího světa, jaká je pro člověka zatím zcela nepředstavitelná. Současně se ale vzpínají temné síly, neboť cítí, že čas jejich existence na Zemi se blíží ke konci. Vypadá to jako boj dobra se zlem, avšak s tím rozdílem, že takzvané zlo je zatím ještě nepoznaným dobrem, které se jednoho dne také zařadí na Boží úroveň.
Láska nebojuje, nýbrž je darována.
Bezcitné, nelítostné síly se vší mocí pokoušejí udržet si svůj vliv, ačkoli cítí, že stojí před velkou změnou a že svět se právě nachází uprostřed proměny ve znamení světla.
Cestou k sebe... 