healing-hands-reikiLéčitelé se vyskytují v lidstvu tak dlouho, jak je lidstvo staré. Podle osvícenosti nebo zatemněnosti je s nimi nakládáno buď jako se světci nebo černokněžníky, což je obojí nesprávné. Léčitelé jsou lidi jako ostatní s tím, že si vybudovali nebo udrželi schopnost vidění a ovládání proudění životních, přírodních, ve výjimečných případech i duchovních energií. Tato schopnost je v podstatě (z hlediska dobrého či špatného) neutrální, tzn. že ji je možno použít dobře i špatně. Podle toho, jak ji léčitel použije, bude skládat účty Stvořiteli.

V zásadě vidí autoři dva typy léčitelů. První jsou tzv. magnetizéň – lidé obdaření velmi silným bioplasmatickým a éterickým tělem, ne příliš šťastně nazývaným tělesným magnetismem. Typické pro strukturu jejich duševních obalů (čaker) je mohutně rozvinutá první čakra, přes kterou jsou schopni přebírat a transformovat energie z přírodních sil i jiných lidí. Bývají to jadrní “přírodní” lidé, samorosti, často s minimálními školními znalostmi, které by jejich intuitivní vnímání jen zadusily. Jejich léčba je účinná zejména na pohybovém ústrojí, trávicím ústrojí a při neplodnosti. Bioplasmu přenášejí a upravují rukama a léčebný efekt se dostavuje ihned. Není-li odstraněna příčina, po 2 až 14 dnech se syndrom vrací. Počet jimi vyléčených je omezen. Jejich vědomé duchovní rozvinutí nemusí být velké.

Druhým typem léčitelů jsou ti, kteří jsou schopni přijímat částečně duchovní energii do 6. nebo 7. čakry, transformovat ji do nižších úrovní (čaker) a využívat k léčbě. Účinek jejich léčby je z počátku mírnější, narůstá do dalšího dne a není-li léčeným pokažen, je trvalý. (Za předpokladu, že se dotyčný člověk snaží pochopit a odstranit duchovní příčiny nemoci). Tito léčitelé mohou léčit na dálku. Zatím však není znám léčitel, který by byl schopen přijmout tolik energie, aby léčil karmické (dědičné) nemoci. Pouze je možné jejich průběh zmírnit. Takoví léčitelé jsou vždy vnitřně hluboce věřící, ale mívají potíže s náboženskými fanatiky, sektáři a církevními hodnostáři.

Léčitelé “z moci temného ducha” neexistují, jak oficiálně hlásají některé sekty a církve o těch, kteří nejsou jejími členy, ale jsou léčitelé špatní či dokonce zvrhlí. Takoví, jako nositelé špatných duchovních vlastností, lidských chyb, mohou pomocí bioplasmy přenášet do ostatních lidí své špatné vlastnosti. Zde dávají autoři radu k rozeznání dobrých a špatných: Postavte vedle nich Ježíše a srovnejte. Vyrovnat se mu sice žádný nemůže, ale podobnost v chování a řeči prosvítá.

Odpůrci léčitelů jsou dvojího druhu. První je typ rozumových materialistů, kteří si jev nedovedou vysvětlit, tedy nemůže existovat, protože by se jejich představa o světě zhroutila. Druhým typem odpůrců jsou nositelé bludu samospasitelnosti v církvích a sektách, (jehož podstatou je pýcha), kteří se domnívají, že co pochází od Boha, musí se dít přes ně.

Z knihy DUCHOVNÍ PŘÍČINY NEMOCÍ A JEJICH LÉČENÍ