Sbohem, rýmo!
Jógini znají různé způsoby pročištění organismu a jeho udržování v čistém stavu. Do určité míry tělo samo vylučuje spontánně zbytky a toxiny: ledviny filtrují krev a močí vylučujeme zejména sloučeniny močoviny, jež jsou velmi toxické; střeva zbavují tělo zbytků trávení; kůže rovněž vylučuje toxiny a konečně plíce vylučují především zbytky kysličníku uhličitého. Jóga pomáhá těmto orgánům v jejich práci, podporuje přírodu v jejím očistném úsilí, neboť existují i zbytky, jež tělo nemůže vyloučit automaticky. Tak si musíme denně mýt kůži, čistit si zuby apod. Jóga jde dále, a dokonce mnohem dále.
Podívejme se nejdříve na techniku néti – „nosní sprchy“, jež není ani obtížná, ani nepříjemná.
Dýchat znamená žít, ale pro správné dýchání musí být nos čistý. Dýchací ústrojí vylučuje určité množství hlenu, jenž zachycuje ze vzduchu prach, aby se nedostal až do plic. Miniaturní pohyblivé řasy dopravují částečky prachu ven k organismu pohyby opačného směru, nežli přichází vzduch. Smrkáním se zbavujeme značné části tohto slizu, resp. hlenu, avšak jógini to považují za nedostatečné. Propláchnutí nosu – néti – vyčistí důkladně nosní sliznici, jež je bohatě zásobena nervy. Reflexní cestou je možno bohatě ovlivňovat funkci i orgánů velice vzdálených. Tak v medicíně existuje technika nazývaná „endonazální reflexoterapie“, jež se snaží dosáhnout léčebných výsledků lechtáním nervových zakončení v nosní sliznici.
Metoda néti čistí nos důkladně.
Touto sprchou, jež je ostatně prospěšná i očím díky aktivizaci krevního oběhu v nosních dutinách, je rovněž příznivě ovlivňován čichový nerv. Navíc nás néti chrání proti rýmě, proti níž dosud nebyl objeven žádný specifický lék. Technika je velmi jednoduchá. Potřebujeme všeho všudy misku s vlažnou slanou vodou. Neslaná voda by pro některé osmotické jevy způsobila svědění. Přidáním zarovnané kávové lžičky soli zajišťujeme osmotickou rovnováhu se zevním prostředím. Je-li voda převařená, tím lépe.
Misku držíme vodorovně a namočíme nos do vody. Vodu ovšem nasáváme tak, jako vdechujeme vzduch: voda by vnikla do organismu příliš prudce. Učiníme malý pohyb hrtanem, působící jako pumpa. Voda postupně vnikne do nosu, takže po několika pohybech „pumpou“ ucítíme slanou chuť v krku. Vzduch nesmí vniknout do organismu současně s vodou. Přestaneme nasávat, počkáme několik vteřin s nosními dírkami ve vodě a necháme vodu postupně vytéci z nosu. Pak „sprchu“ znovu opakujeme.
Po třech (nebo více) naplněních nosu vypudí vodu z nosu několik nucených (silných) výdechů; přitom střídavě uzavřeme nosní dírky prstem. To je vše. Zkuste to a uvidíte výsledky!
Dhauti jazyka
Pro hathajóginy představuje důkladná tělesná čistota jeden z pilířů zdraví. Naše hygiena sdílí sice stejný názor, omezuje se však na čistotu zevní, zatímco v józe se otázky vnitřní čistoty řeší až do extrémů. Vyplývají z toho metody čištění, z nichž některé – a to je třeba přiznat – obyvatele Západu znechucují a vyvolávají v něm dokonce odpor. Nebudu zde hovořit o promývání žaludku či střev, což jsou ostatně úkony strašnější v představách nežli ve skutečnosti. mezíme se na čištění, jež je v našich zemích málo rozšířeno: na ištění jazyka, přičemž Ezop o jazyku pravil, že…Naše běžná hygiena tento – aktivní – orgán velmi zanedbává! Je ravda, že někteří lidé si jazyk čistí kartáčkem na zuby. Jejich úmysl e dobrý, ale metoda špatná: štětiny kartáčku jazyk dráždí, přičemž lastní čistící účinek není dostatečný a navíc kartáčkem je možno nechtěně poranit měkké patro. Jogini doporučují dřevěné „škrabátko na jazyk“. To je možno nahradit kávovou lžičkou. Obrátíme lžičku vypuklou částí nahoru a tahem čistíme jazyk. Po několika pohybech odzadu dopředu se podívejte na lžičku: přesvědčíte se o užitečnosti této metody. Pak očistěte jazyk zprava doleva a zleva doprava. Přestaňte tehdy, až se na vaší „škrabce“ neobjeví již žádná nečistota. Pak před zrcadlem učiňte gesto sice málo ušlechtilé, zato pro daný účel velmi vhodné – totiž vyplázněte jazyk a uvidíte, jak je čistý a růžový!
Proč jógini tak zdůrazňují čistotu tohoto orgánu?
Především pro vlastní princip čistoty. Dále pak považují jazyk za orgán, kterým se přijímá prána – energie v její jemnohmotné formě – z potravy. Pokud potraviny vydávají chuť, existuje v nich ještě prána, kterou je třeba zužitkovat. Chuťové papily jsou zde velmi důležité, a proto se o nich zmíníme zvlášť. Pracují zejména reflexním způsobem v úzkém propojení se slinnými žlázami: čím chutnější je pokrm, tím bohatší je vylučování slin.
Vylučování slin je velice významné při příjmu potravy, zejména proto, že obsahují ptyalin, velmi aktivní ferment, jenž působí mezi jiným na škroby a natravuje je. Podráždění chuťových papil se ve svých účincích neomezuje na slinné žlázy. Postupně tedy reflexní cestou podráždění chuťových papil ovlivňuje celé zažívací ústrojí. Pokud je jazyk „zanesen“, jsou papily pokryty slizovými součástkami, chutě nejsou zaznamenány v celém rozsahu, a podráždění je tedy méně intenzívní a reflexní činnost má menší rozsah. Konečně povlečený jazyk způsobuje někdy i nepříjemný pach z úst. Kolikrát denně si máme jazyk čistit? Stačí jednou či dvakrát denně, například v době, kdy si čistíme zuby. Jde o nový hygienický návyk, o nic jiného…
ANDRÉ VAN LYSEBETH JÓGA
Cestou k sebe... 