Anastasia: Znaky a symboly jsou zvláštní téma. Pokud je to možné, ráda bych si o nich něco podrobnějšího dozvěděla přímo od vás, a poskytli bychom tuto cennou informaci čtenářům. Od dávných dob je historie lidstva na každém kroku obklopena znaky a symboly. Ale když jsem o nich hledala zprávy v knihovnách v různých městech i pomocí zdrojů na internetu, došla jsem k neradostnému závěru, a to, že znaky a symboly jsou v každé historické epoše, ale znalosti o nich jsou buď ztraceny, nebo je dekódování jejich významu natolik hrubě zkresleno, že z Pravdy zůstalo jen opravdu velmi málo. Neexistují ani původní ani duchovní Znalosti o znacích, o kterých jste mluvil. Co je dnes prostým lidem dostupné? V lepším případě slovníky symbolů nebo knihy pochybného obsahu v podání „svobodných zednářů“, jež se týkají symboliky jejich okultního učení.
Vědci se od podobných výkladů distancují, protože chápou, odkud se takové publikace berou. Zároveň už ale věda shromáždila bohatý materiál o grafi ckých symbolech a znacích, které jsou vlastní dávným archeologickým kulturám z různých kontinentů a různých epoch. Mnohé z magických rituálních znaků, jež jsou v duchovní kultuře různých národů považovány za důležité, jsou identické. Zcela je ovšem vědci zatím dešifrovat nemohou. Teď už chápu proč. Dokonce i to, že jste nám o tomto tématu vyprávěl, mě vedlo ke zcela novému pochopení obrazu světa a znalostí o člověku. Když jsem četla práce o grafi ckých symbolech archeologických kultur, články o etnografi i, folklóru, mytologii, kosmogonii a o představách různých národů, došla jsem k závěru, že vědcům chybí právě tento spojovací článek. Chybí jim onen klíč k dešifrování znaků, aby skloubili, pochopili a pročetli si tyto unikátní zprávy, jež představují duchovní dědictví lidstva.
Rigden: Ano, v současné společnosti je bohužel nadbytek dávných znaků a symbolů a mnohé Znalosti o nich jsou už ke dnešku lidmi skutečně ztraceny, to je fakt. Ale není to nic překvapivého. Problém je v lidech, v samotné společnosti: počínaje člověkem, jeho převládajícími přáními a konče prioritami lidské společnosti. Podívej se na historii lidstva: samé války, neustálé boje o náboženskou a politickou moc a to nejhorší – před většinou lidí jsou tajeny původní duchovní Znalosti, jež vedou k opravdové Svobodě Osobnosti a osvobození Duše. Proč byly původní Znalosti před většinou lidí ukrývány? Proč je zkreslovali až k nepoznání, a potom je ještě vykládali podle svého rozumu, jež zabředával do materiálního myšlení? Proč se snažili tyto informace vymýtit z vědomí nových generací a po tisíciletí je nechávali v zapomnění? Proto, že tyto původní Znalosti dávaly lidem možnost rozvíjet se duchovně samostatně, nezávisle na oněch politicích a kněžích, kteří se neustále nazývají „prostředníky“ mezi lidmi a bohem. Tyto Znalosti činily lidi svobodnými, nezávislými na politických strukturách a na kněžské moci, umožňovaly národům samostatně se spojovat. Je přeci velmi těžké řídit duchovně svobodné lidi, a tím spíš vnucovat jim spory, strach, agresi a jiné programy Materiálního rozumu.
Anastasia: Zcela s vámi souhlasím. Problém je skutečně v samotných lidech a ve společnosti, kterou tvo- ří, v tom, že je dávána přednost rozepřím a nesouladu ve vztazích mezi lidmi. Vezmeme to jednotlivě… Podíváme například na vědecké bádání týkající se dávných znaků, tak i když pouze zevrubně nahlédneme na problémy v nich zkoumané, překvapí nás, s jakou hradbou umělých překážek se musí střetávat ti, kdo se dnes snaží dobrat pravdy. V jakých podmínkách musí pracovat vědci například již zmíněné etnologie, etnografi e, archeologie nebo dávné historie? Všechno je založeno na pouhém entuziasmu placeném mizernou výplatou. Přitom ve své práci narážejí na samé překážky, jednak byrokratické, jednak fi nanční, ale čelí také neorganizovanosti a nekoordinovanosti v tom, aby pro svou práci získali odborníky příbuzných disciplín za účelem hlubšího komplexního prozkoumání různých otázek. A to všechno stejně ještě pod slibem mlčenlivosti, s tak zvaným „vědeckým tabu“ týkajícím se konkrétních témat nebo nálezů. To už ani nemluvím o situaci ve světovém měřítku, kde se v mnoha případech uměle vytváří překážky, aby se lidé nedostali k té či oné informaci, k unikátním archeologickým nálezům, které jsou v podstatě před lidmi skrývány.
To všechno přirozeně probíhá za účasti oněch zainteresovaných struktur. Takové informace buď nejsou předány široké vědecké společnosti a jsou ponechány někde v depozitářích, kde se na ně jen práší, nebo jsou významné artefakty umístěny do soukromých sbírek, nebo je za pomoci speciálních služeb nechají úplně zmizet. Opravdu, někdo se velmi bojí, že tyto poznatky otřesou ideologií a pilíři jeho moci, aby nemohl řídit současné národy. Takže chvála a čest těm vědcům, kteří bez ohledu na tyto překážky pokračují v obětavé práci v této vědecké oblasti a informují širokou veřejnost o významných nálezech, jež narušují iluzi o tom, že staré národy byly „divoké“, a často jsou také důkazem, že v oné vzdálené době byly prioritou duchovní hodnoty a znalosti. Pak tedy ale vzniká otázka, proč sama společnost mlčí? Vždyť jsou to v první řadě lidé, kdo by se měl zajímat o svou duchovní minulost, aby pochopili a správně určili, jakým směrem se bude ubírat jejich budoucnost.
Rigden: Mlčí proto, že vědomí většiny lidí je natolik zpracováno stereotypy konzumního materiálního myšlení, že prostý člověk nechápe dokonce ani to, proč je tato otázka položena. Člověk má, obrazně řečeno, klapky na očích. Těmito pomyslnými klapkami jsou podobné stereotypy a schémata, díky nimž člověk vlastně ani nechápe, proč by tyto vědecké profese pro společnost a stát měly mít větší význam, než například profese nanotechnologa. Ten se přece věnuje zkoumání na atomové a molekulární úrovni. A co třeba takový fi nanční analytik nebo fyzik, který se zabývá novými druhy zbraní? Veškerá potíž tkví v tom, že veškeré tebou zmíněné a v mnoha zemích „nevážené“ profese, spojené se zkoumáním dávné minulosti a kultur různých národů, považují za svou prioritu nadlidský úkol (kromě toho, že řeší také aktuální vědecké otázky) – rekonstruovat všechny stránky duchovního života společnosti!
A komu z těch, kdo mají moc, se to může líbit? Vždyť pokud lidé zjistí, o co usilovali jim podobní prostí lidé před tisíci lety, jaký pohled na svět měli, jaké měli sakrální a duchovní znalosti, jak sami sebe zdokonalovali a čemu zasvěcovali svůj život, objeví se otázka, kam se to dnešní společnost řítí a proč byly tyto Znalosti po tisíce let před většinou lidí skrývány? Vždyť čím se dnešní člověk liší od toho z dávné minulosti? Pouze tím, že se u něj poněkud změnily vnější podmínky existence, ale jeho vnitřní problémy, boj Duchovní a Materiální podstaty zůstaly stejné! Navíc natolik rozsáhlá vědecká práce za účelem rekonstrukce duchovní stránky života společnosti předpokládá, že budou dešifrovány stěžejní posvátné významy, klíčové motivy, zobrazené pomocí symbolů v různých kulturách a světonázorech.
To znamená, že by to předpokládalo získání vědeckých důkazů toho, jak důležitou roli hrály prakticky jedny a ty samé znaky a symboly u světových národů v různých dobách, společenských uspořádáních, nezávisle na geografi cké vzdálenosti a izolovanosti národů na různých kontinentech. Znaky a symboly byly v lidské společnosti od prvopočátku. Jsou i v dnešním světě a to nezávisle na tom, že většina lidí nechápe jejich význam a sílu jejich vlivu, kterým působí. Ty sama už díky meditativní zkušenosti dobře víš, jak některé znaky a symboly působí na fyziku viditelného i neviditelného světa. Znaky a symboly jsou klíčem k duchovní klenotnici lidské společnosti, je to kód ke složitým procesům, který otevírá tajemství řízení za pomoci hluboké fyziky a také otevírá nové horizonty vědeckých poznatků.
Anastasia: Ano, když to člověk ví, rozumí, jaké síly ovládá každý člověk, když dosáhne určitého úrovně sebezdokonalení. Ale klade to na člověka také velkou zodpovědnost.
Rigden: O tom není pochyb. Ale lidé jsou lidé. Dokonce, i když měli Znalosti o síle a významu znaků a symbolů, postupem času je zkreslovali, něco si přidali a něco udělali „barevnějším“, jak to odpovídalo jejich chápání. Výsledkem bylo, že to, co jedni lidé znali na počátku tisíciletí a druzí na jeho konci, se ve svém smyslu rozcházelo a kvalitativně se lišil i obsah. Tyto Znalosti ovšem ve společnosti byly periodicky obnovovány. Jedny kultury mizely a odnesly si sebou do hrobu „posvátná tajemství“, jiné se naopak formovaly a vzkvétaly na pozůstatcích znalostí minulých generací. Takže přítomnost Znalostí v původní podobě byla vždy aktuální pro každý národ, který žil v jakémkoliv koutě zeměkoule. A sloužily nejen jako klíč ke znalostem jejich předků, ale také významně rozšiřovaly jejich vlastní poznání v oblasti duchovního osobního rozvoje.
V dnešním světě můžeme u každého národa najít celé systémy „jejich“ tradičních symbolů a znaků. Původní Znalosti jsou u nich ovšem ztraceny. Dokonce i samotné názvy symbolů a znaků ve svém významovém výkladu už nejsou spojeny s tajnými znalostmi o člověku. Označují především pojmy jakýchsi vědeckých veličin, ale mají také běžný a každodenní význam, jež charakterizuje některý z projevů materiálního světa.
Anastasia: Celkově vzato, znaky dnes existují, nadále fungují, ale Znalosti o nich chybějí.
Rigden: Přesně tak. Je to výsledek, ke kterému lidstvo došlo. Ztraceny ale nejsou jenom Znalosti, ale také obsahové významy slov, které v celém komplexu označovaly některé ze symbolů a znaků. Uvedu jednoduchý příklad. Podívejme se například na slovo „symbol“, které se dnes v každodenním životě často používá. Je převzato z řečtiny, ale jak ve Starém Řecku vzniklo? Viac o znakok v knihe str. 338
Cestou k sebe... 